Úcta k životu

Znepokojují mě situace ve světě, kdy touha po moci a penězích přemáhá úctu k lidskému životu. Sleduji záležitosti na Ukrajině, v Iráku...a říkám si, kam dali mocní lidé oči? Omámeni svou mocí jdou proti prazákladu našeho bytí na Zemi, proti lidskému životu, bližnímu svému? Proti Lásce, která je jako Světlo..světlo obsahující 7 barev, krásných a jasně zářících barev, 7 barev duhy. Každá z nich je jiná, jinak krásná, oslovuje jiné lidi a svou hranicí se dotýká a spojuje s barvou sousední. Není tomu tak také v různém pojetí náboženství? každé z nic má svá pravidla, svoji historii, tradice, své rituály, texty, své ovečky..dokážu si představit, že tam, Tam, těsně, na hranici, mezi nádechem a výdechem, mezi dnem a nocí, zrozením a smrtí, v okamžiku, kdy připustím, že...,v gestu otevřené dlaně, těsně před probuzením, tam je to tajemství Setkání s tím, co nás převyšuje, co činí náš život smysluplným, co nám dává naději, víru a nekonečný proud lásky, která nemá podmínek....Tam, kde se potkávají barvy, sousedí spolu, nejsou předsudky, tam lze spatřit Světlo a jeho celé spektrum