Povídám si s mladým mužem Markem Valčíkem z Rumburku nejen o jeho dobrovolnické misi v Nepálu, ale i o hledání sebe a o pracovních příležitostech, které by mu dávaly smysl. Marek vystudoval střední školu právní v Liberci, potom vystřídal různé pracovní pozice až mu do cesty přišlo dobrovolnictví.
„Rozhodnutí, jestli jet do Nepálu jako dobrovolník, mi trvalo asi tři minuty.“
„Po střední škole jsem mohl odejít na Šumavu. Nikdo mě nedržel a i návrat byl na mě.“
„Po pobytu v Nepálu se cítím klidnější a empatičtější.“
„Atraktivní pracovní uplatnění pro mladé lidi v našem regionu chybí.“
„Výběžek mám rád. Miluju přírodu, hory, zdejší vyhlídky.“
-jak se to stane: ze střední v Liberci přes Šumavu, Plzeň, Rumburk do Nepálu?
-jak se žije v cestovní tašce s málo kyslíkem ve vzduchu?
-kdy byl Marek v pasti?
-byla jeho cesta do Nepálu vysněná nebo to byl únik z reality?
-co vyučoval v městečku Simikot?
-jak probíhá den dobrovolníka v nepálských horách?
-co to stojí a kdo co platí?
-jaké kulturní rozdíly a mezilidské vztahy viděl?
-co si odvezl domů?
-a vyrazil by opět?