Ženské laDění…

ak se cítit dobře ve svém těle? Co mu prospívá a co škodí? Jsem sama v sobě dobře ukotvená, nezrazuji se? Neberu se příliš vážně? Mám se ráda? Jdu cestou..

Potkávám mnoho žen, na seminářích, lekcích jógy i ve volném čase. Nedávno před lekcí chválím jedné ženě její krásné pevné vlasy a ona mi říká: „Já pořád řeším váhu a vlasy..“, je jí asi 50 let, nelíbí se sobě.

Pochvaly většinou neumíme přijímat a máme potřebu je zpochybnit, pochvala a ocenění nám přináší rozpaky…

 Potkávám také sebe v různých náladách, situacích, fázích cyklu, váhových milnících.. Díky józe snad potkávám sebe s pokorou více vědomě. Vidím se a vnímám, kdy jsem to já! To je objev. Ano, ted je to fajn, jsem přítomná, na sebe napojená, nerozptýlená, nerozdaná a vím, co dělám, co potřebuji…vím, kdy mohu rozdávat a kdy nemohu, i když se to očekává. A co je důležité: respektuji svůj vnitřní prostor. To jsem já. A někdy vím, že to taky nejsem já. Stirah a sukham. Labilní rovnováha. Vím, že tento pocit „jsem sama v sobě dobře“ se neustále mírně chvěje, ale jak řekl Tomáš Halík, „Co je bez chvění, není pevné…“

Na pouti k lepšímu vztahu sama se sebou mi velmi pomohla jóga, jako jedna z cest k sebeVědomí. Umění vnímat i svoje tělo s úctou, ctít jeho možnosti a také se pobavit nad tím, co již není možné. Neklouzat na povrchu, jako po titulkách novinových článků, ale jít do hloubky, číst svůj příběh a jít s ním do vztahu. Nelakovat na růžovo, neubližovat si. Snadno se řekne , ale někdy hůře provede. Občas poznání přináší až nemoc nebo ztráta, jako důsledek nesebelásky a nerespektu vůči sobě. Také to znám!

Pro mnohé z nás je pocit „To jsem já“ pohledem do velké dálky, cesta kamenitá a vnitřní našeptávač je převlečený do mnoha podob: nemám na sebe čas, až na jaře, až odrostou děti, až přestanu kojit, až udělám to či ono, až mě přestanou bolet záda, až budu mít peníze nebo klid…vnitřní našeptávač nikdy nespí!

Nenechme se zavalit velkým „cílem“ ale přijměme drobné a malé změny, denní rituály, které svou jemnou silou nastavují vlídnou pozornost a nenápadně, ale pevněji tvoří cesty samy k sobě, k tomu, že péče o sebe je prvním předpokladem péče o druhé, vztah k sobě pak odráží vztahy k ostatním. Hledejme inspiraci v józe, ajurvédě, přírodě, u lidí, kteří nás pozitivně oslovují a žijme vlastní zkušenost. To, co potřebujeme se odkrývá na cestě postupně. Začněme, ale ne zítra! Teď.

Ženské laDění – inspirace, hravost, vůně, dotek, pohyb

Podporujme vztah sama se sebou, péči o sebe, léčení se.

Nezbytnou součástí našeho světa, života, jsou rituály. Rituály jako ceremonie, něco velkého, přechod odněkud někam, milník, ale také  rituál jako drobný dennodenní návyk, stereotyp, všednost, nese stabilitu a jistotu. Rituály jako součást kultury, tradic a zvyků. To je ohromná kapitola. Jedním z mnoha rituálů, o kterém zde chci napsat, je pro ženy léčivá, sebepotvrzující a vyživující modlitba Léčení lůna.

Rituál Léčení lůna, léčení sebe samé

Techniku léčení lůna přinesla ženskému světu Miranda Gray (autorka knížek Rudý měsíc a Cyklická žena) Vyučuje ji stejně jako Požehnání lůna na svých kurzech ženy a lektorky po celém světě.

Léčení lůna dává v soulad tři centra ženské energie v těle a proudění síly mezi nimi. Uvádí v harmonii energii archetypů panny, matky, čarodějky a stařeny.

Prvním energetickým centrem, se kterým  léčení lůna pracuje,  je hypofýza-podvěsek mozkový, symbol Hvězda. Řídí hormonální systém a také  množství duchovního světla, které jsme schopni pojmout. Září do všech směrů přímo v centru naší hlavy. Druhým centrem je srdce, symbol Pohár, láska bezpodmínečná a nesobecká, centrum hojnosti, milosti a velkorysosti. Spojení přes paže do rukou, které jsou zakončením srdce a cokoli jimi vytvoříme srdce otiskává. Srdeční centrum je také spojeno s ňadry, s výživou. Třetím centrem je lůno, děloha, symbol Kotlík. Místo tvořivosti, nápaditosti, intimity, důvěrnosti, smyslnosti, posvátné sexuality, centrum napojení na Zem a Svět.

Když je Kotlík zdravý a plný energie Země, energie plynule stoupá vzhůru, plní Pohár v našem srdci a proměňuje jej v silnou a láskyplnou nádobu připravenou přijmout světlo posvátného ženství. Světlo vstupuje do temene hlavy, aktivuje hvězdu hluboko v našem mozku a proudí do srdce, rukou a dělohy.

Technika léčení lůna pracuje také se symbolikou pěticípé hvězdy, kreslí se prstem dominantní ruky,přičemž každý z vrcholů je umístěn na některém z energetických bodů na těle.

Léčení lůna podporuje rovnováhu a zdravou funkci hormonálního systému ženy, pomáhá uzdravovat srdeční záležitosti, smutek, bolest, vyrovnává nás v dualitě přijímání a dávání. Působí na fyzické úrovni při problémech v břišní oblasti a bocích, léčí naše destruktivní vzorce a nese stabilitu do menstruačního cyklu nebo pocit rovnováhy ženám již v menopauze.

Pokud žena umí tuto techniku, může ji pravidelně používat sama na sobě a pocítit i díky ní „To jsem já“

Rituál Požehnání lůna

Požehnání lůna je dar hluboké transformační energie. Uzdravuje, obnovuje a naplňuje. Otevírá energetická centra a propojuje je s energií Požehnání pro hluboké úrovni. Pomáhá nám chápat, co je to žít v ženském těle. Pomáhá nám vlastní tělo přijímat a s tím i přijímat život, plodnost, kreativitu, sexualitu, duchovní rozměr všeho předešlého. Požehnání lůna uzdravuje hluboce zakořeněné vzorce, které zrcadlí náš rodový původ, naši minulost, přináší povzbuzení, lásku, krásu a milost. Uzemňuje nás a je oslavou všech ženských rituálů. Požehnání lůna je předáváno skrz Měsíční matku- Moon Mother, která tuto niternou službu přináší.

Rituály Smyslů

Uchu lahodné tóny, příjemné vůně a jejich magické kombinace, léčivý dotek, vyvážená chuť, chuť na život. Žena je živná půda, co do sebe zaseje, to roste. Na jakékoli úrovni, fyzické, mentální, emoční. Již nejstarší záznamy o kosmetice nesou informace o olejích, které jsou její nejdůležitější součástí. Vyživují, hydratují, žádná jiná látka nedokáže napodobit zlatavý zářivý nádech, který oleje nechávají na pokožce, žádnému umělému lesku se nevyrovná. Používáme rostlinné maceráty, naložené byliny v kvalitních rostlinných olejích nebo si samy tělové a pleťové oleje vyrábíme díky daru objevu destilace a tím i možnosti využití éterických olejů. Dovolujeme našemu tělo přijímat to nejlepší. Pokud si vlastní péči také vyrobíme, vezmeme do svých rukou, má otisk vlastní energie.

Hrajme si! Běžný tělový olej připravujeme v koncentraci 3% to znamená na 100ml rostlinného oleje přidáváme 3ml éterického oleje nebo jejich kombinací, přičemž 1ml je cca 20 kapek éterického oleje. Propočet je to přibližný, protože záleží na hustotě konkrétního oleje, ale pro běžnou praxi postačí.

Éterické oleje pro ženy: Růže (Rosa damascena), Geránium (Pelargonium graveolens), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Levandule (Lavandula angustifolia), Jasmín (Jasminum officinale), Fenykl (Foeniculum vulgare), Šalvěj muškátová (Salvia sclarea), Neroli (Citrus auratium), Řebříček   (Achillea millefolium) a další.

Pomocí základních olejů, mezi mé oblíbené patří jojobový, šípkový, mandlový a nebo macerátů z měsíčku, arniky, aloe vera či mrkve, vyrábíme jednoduchou magii vonných kombinací na míru sobě. Druhy olejů můžeme také volit podle převládajícího typu, který klíčuje ajurvéda:

váta-sezamový olej

pitta kokosový olej pro léto, slunečnicový v zimě

kapha slunečnicový a sezamový

Každodenní automasáž celého těla je krásným rituálem. Vlastní ruce uzdravují, automasáž pomáhá vnímat napětí a uvolnění v těle přes největší tělesný orgán-kůži. Přes pokožku vyživujeme buňky a pracujeme na imunitě svého těla, neboť suchá kůže je brána otevřená nemocem. Nemažeme se, ale masírujeme, pozorně, pečlivě, vědomě, nejlépe vlhké tělo a přebytek oleje pak jemně otřeme ručníkem.

Velmi příjemnou péčí o tělo jsou také koupelové oleje. Jejich domácí variantu si snadno připravíme.  Máme možnost koupit si již hotový hydrofilní olej neutrální vůně, do kterého si přidáváme oleje éterické, takto vytvořená koupelová lázeň se pak přidává do vany nebo používá k mytí těla ve sprše. Krásně se mísí s vodou. Pokud hydrofilní olej nemáme po ruce, otevřeme ledničku a použijeme smetanu či tučné mléko, které samo o sobě je emulzí olej a voda, takže nám hydrofilní olej nahradí jako základ a ve vaně se krásně promísí se zbytkem vody a olejová oka neplavou na povrchu. Připomínám, že rostlinné oleje jsou nosiči, takovými převaděči pro oleje éterické, aby se mohly vstřebat hlouběji do těla.

Rituál Umění pozornosti, dovednost, která mě fascinuje a zároveň mi přináší hluboký klid. I ve spěchu a při vnějších otřesech udržuje hladinu jezera v nás klidnou. Každý den 5 minut ráno a večer pozoruji svůj dech. I když se mi nechce, a že se mi mnohdy nechce! I když nemám náladu, jsem unavená, nestíhám. Zadívám se na vzorek na zácloně, na stíny, které odráží slunce přes květinu na okně na můj stůl, pozoruji své ruce, jak myjí nádobí, pozoruji šmouhy na okně a vidím v nich umění, vím o svém těle v pozici bojovník číslo jakékoli, vím, že našlapuji přes patu, vím, že mému dítěti voní vlasy, vím také, že hlubokou regeneraci nevyležím na gauči. V jóga nidře vkládám do každé buňky sankalpu: Jsem zdravá. Jednoduchost, která se vnese i do běžného vnímání světa. Moje mohoucnost, cesta k „To jsem já“

Rituál Pohybových objevů Život je v pohybu. Změna je neustále přítomná.  Zkouším vnímat pohyb přes vnitřní filtr zpomaleného filmu. Naciťuji a všímám si, jakých dalších částí v těle, se pohyb dotkl, kde mě překvapil, s čím v těle souvisel, jak se změnil tonus, dech, výraz v obličeji, jaká mi přišla myšlenka, obraz, vzpomínka, asociace. To je jóga pohybových objevů. Věřím, že rychlý pohyb a pohybové stereotypy jsou pak více v souladu s přirozeností.

 Rituál Humoru

Odlehčit převážnost svých prožitků a mít zdravý nadhled nad všemi svými dramaty. Někdy se samy sobě zasmát, to je také lék. Pustit..

“To jsem já“

Zdroje: Voňavá lékárna-Valerie Ann Worwood, Miranda Gray-seminář pro Moon Mother, Lucie Kónigová