Štěpánka Dlouhá se umí pohybovat v labyrintu včelího světa. A umí to přirozeně, s grácií, elegancí a úsměvem. Je absolventkou katedry ekologie na přírodovědecké fakultě University Karlovy, studovala také v Německu. Mezi včelařskou komunitou je uznávaným profesionálem s přirozenou autoritou. Pořádá včelařské kurzy pro široké spektrum zájemců. Je členkou Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum. Věnuje se také dětem a to nejenom z pohledu čtyřnásobné maminky, neboť učí biologii na varnsdorfském gymnáziu.
„Včela je pro mě symbol posvátnosti a pokory.“
Čím vším nás včely mohou inspirovat?
Nejčastější romantické mýty o včelách versus běžná realita?
Co jsou to včelí šarvátky a včelí tanečky?
Bere někdy i zkušená včelařka nohy na ramena?
Čemu se smějí účastníci kurzu s názvem „Včelaření bez nadření?“
Proč jsou včely důležité pro ekosystém?
Jaká byla cesta od brtničení k chovu včel v úlech?
Jaké významné ocenění Štěpánka dostala za pastový med?
Olizují včely mšice? Co je pylový rousek?
Souvisí pití trubčího mléka s tím, že včelaři prý mají hodně dětí?
Jaká je krajina Českého Švýcarska pro včely?
Jaký má být učitel biologie?
Na jakou otázku se mě Štěpánka zeptala: „A kde jste tohle vyštrachala?“
Na závěr pozvánka na včelí stezku!